Nejčastější dotazy – ELEKTRICKÉ VYTÁPĚNÍ

...

Mám zájem o návrh vytápění do rodinného domku, jaká podklady vám mám zaslat?

Odpověď:
Pro vytvoření cenové nabídky potřebujete:

systém topení, který chcete použít (Ecofloor, Ecofilm, Ecosun, Ecoflex)
řádně okótovaný půdorys a řez objektu
skladbu podlahy (včetně krytiny), stěn a stropu zadaných v cm, ve směru interiér → exteriér
tepelné ztráty objektu (není nutné, ale urychlí vytvoření nabídky)

Tyto údaje jsou nezbytné pro návrh vytápění bez těchto informací nelze realizovat cenovou nabídku.

Jakým způsobem se volí výkon topení?

Odpověď:
Pro správný návrh je potřeba objednat v projekční kanceláři, nejlépe v té kde jste pořídili projektovou dokumentaci, vypočet tepelných ztrát budovy dle ČSN 06 0210, nebo si tento výpočet můžete provést sami ve zjednodušené verzi na internetové stránce http://www.tzb-info.cz. Tepelná ztráta se rovná součtu tepelných toků prostupem jednotlivými stěnami (vč. podlahy a stropu) ohraničujícími vytápěnou místnost a z tepelné ztráty infiltrací (netěsnosti oken, dveří apod.). Pro základní výpočet tepelných ztrát musíme znát:

požadovanou teplotu v místnosti a nejnižší teplotu za stěnou (v příloze normy je pro dané oblasti mapa nejnižších venkovních teplot – v případě, že za stěnou je venkovní prostor ) – rozdíl mezi vnitřní a vnější teplotou se nazývá teplotní spád (pohybuje se mezi 30 – 40 °C)
plochu stěny (okna i dveře se vyjímají a počítají zvlášť)
součinitel prostupu tepla „U“ (W/m2K) – tuto hodnotu udávají výrobci stavebních materiálu nebo ji lze dle této normy vypočítat

Jaká bude spotřeba el. energie (kWh) a jaké budou náklady na vytápění objektu?

Odpověď:
Roční spotřeba el.energie na vytápění objektu je závislá na tepelných ztrátách objektu a kvalitě zvolené regulace. Tepelné ztráta je hodnota energie, kterou musíte dodat do objektu aby jste docílil požadované teploty prostoru. Celkové roční náklady na vytápění tak závisí na spotřebě el. energie a zvolené sazbě za tuto energii. Elektrické vytápění lze provozovat v tzv. přímotopném, nebo akumulačním režimu. Vytápění v přímotopném režimu je realizováno tak, že má odběratel 20 hodin možnost vytápět za nízký tarif a pouze 4 hodiny je provoz ve vysokém tarifu. Nízký tarif je možné využívat i pro ostatní spotřebiče v objektu. Vytápění v akumulačním režimu je realizován tak, že se topné medium (voda, beton, cihly) "nabíjí" maximálně 8 hodin v nízkém tarifu a 16 hodin se využívá tato naakumulovaná energie k vlastnímu vytápění objektu. Těchto 16 hodin je realizován odběr el. energie ve vysokém tarifu.

Jaké jsou hlavní důvody pro volbu právě elektrického vytápění?

Odpověď:
Důvodů je celá řada, uvedeme pouze ty hlavní:

Elektrické vytápění je nejdokonaleji regulovatelný topný systém s nejmenší měrnou spotřebou energie. Zatímco průměrná spotřeba energie na vytápění činí v ČR asi 0,8 GJ/m² za rok, u elektrického vytápění je tato hodnota na úrovní 0,3–0,4 GJ/m² za rok.
Uživatelé elektrického vytápění jsou vzhledem k dokonalé a levné regulaci schopni plně přizpůsobit svůj topný režim měnícím se rodinným i ekonomickým podmínkám.
Pořizovací hodnoty elektrických topných systémů jsou přitom významně nižší (v desítkách procent), než u jiných systémů. Tato skutečnost je velmi důležitá zejména u nových objektů s nízkou tepelnou ztrátou a tedy i s nízkou spotřebou energie na vytápění.
Pro elektrické vytápění existují zvláštní tarify, které umožňují používat levnou energii v tzv. nízkém tarifu i pro ostatní spotřebu domácnosti. Tento fakt je vzhledem k rostoucímu vybavení domácností elektrickými spotřebiči opět významným zdrojem úspor celkových nákladů na provoz domácnosti.

Jak je to s provozními náklady na elektrické vytápění, vím že se jedná o pohodlné a bezobslužné vytápění, nejsou však vysoké provozní náklady neúměrnou daní za pohodlí?

Odpověď:
Uživatele by neměly zajímat pouze náklady provozní (i když jsou jistě důležité), ale tzv. celkové náklady na energie a to ještě v součtu s tzv. amortizací, tedy s částí pořizovací hodnoty. Elektrické vytápění je v tomto pohledu plně srovnatelné s vytápěním plynovým (viz. rubrika reference a novinky). Budoucí dlouhodobý vývoj cen energií lze předvídat pouze stěží, skutečností však zůstává, že zemní plyn je neobnovitelným přírodním zdrojem, jehož dobývání bude ekonomicky stále náročnější. Cena zemního plynu je navíc plně závislá na výkyvech světových burz.

Přátelé mi rozmlouvají pořízení elektrického vytápění vysokými tzv. stálými platy tarifů pro vytápění. Uvádějí, že tyto částky mají odradit zájemce o elektrické vytápění – jak to tedy vlastně je?

Odpověď:
Tzv. stále platy nejsou v žádném případě prohibitivní záležitostí, mají dvě funkce:

uhradit dodavateli energie náklady spojené s rezervací požadovaného příkonu v síti nn (dle hodnoty hlavního jističe)
zamezit spekulativnímu využívání speciálních nízkých topných tarifů pro běžné používání v domácnosti (malé odběry)

V současné době existují zařízení umožňující výrazné snížení hodnoty hlavního jističe a tedy i výše tzv. stálého platu. Tato zařízení rozkládají spotřebu domácnosti do delšího časového pásma a zamezují špičkám v odběrech (viz sekce regulace – Regulátory pro snižování hodnoty hlavního jističe).

Slyšel jsem, že využití elektrické energie pro vytápění je neekologické a ve vyspělých zemích se od něho ustupuje. Co je na tom pravdy?

Odpověď:
O tom, zda elektrické vytápění je či není ekologické, rozhoduje především způsob výroby elektrické energie. Obecně platí, že v zemích s převažující výrobou elektrické energie z pevných paliv a zemního plynu je elektrické vytápění pouze doplňkem v rozsahu cca 10–15 % vytápěných objektů, v zemích s převažující výrobou energie z jádra a případně obnovitelných zdrojů energie hraje elektrické vytápění velmi významnou roli – v zemích jako je Švédsko, Norsko, Finsko a Francie je elektrické vytápění dlouhodobě hlavním vytápěním mimo blokovou zástavbu a je jím vytápěno 30 % a více objektů pro bydlení.
V posledních čtyřech letech je vzhledem k liberalizaci trhu s elektřinou citelný trend k posilování významu elektrického vytápění i v dalších zemích. Česká republika v současné době získává výrazný podíl energie z jaderných elektráren a je zde tedy předpoklad k zařazení se spíše do druhé skupiny jmenovaných zemí. V ČR je navíc v současnosti elektricky vytápěno pouze 8,4 % objektů pro bydlení.

Jaké druhy elektrického vytápění mi můžete doporučit?

Odpověď:
Naše firma nabízí prakticky všechny druhy elektrického vytápění od akumulačních systémů přes tzv. smíšené (poloakumulační), až po přímotopné. Jediným výrobkem, který v naší nabídce chybí, jsou elektrokotle a to z důvodů výrazné neefektivnosti tohoto druhu vytápění. Tento výrobek ani našim zákazníkům vzhledem k vysokým provozním nákladům nedoporučujeme. Evropský trend se ubírá směrem k tzv. velkoplošným topným systémům při jejichž použití je zajištěn nejvyšší možný komfort. Tyto systémy (podlahové nebo stropní) totiž ohřívají velké teplosměnné plochy na teploty jen o málo vyšší než je teplota prostředí. Ke směně tepla dochází částečně sáláním i mikrokonvekcí, mikrokonvekce probíhá na celé ploše. Výrazným rozdílem oproti tzv. bodovým zdrojům tepla je podstatně rovnoměrnější rozložení teploty v prostoru, omezení cirkulace a vysušování vzduchu (další informace viz výrobky ECOFLOOR a ECOFILM).

Mám zájem o pořízení elektrického vytápění, přátelé mne však upozorňují na problémy vznikající při odpojování vytápění v dobách tzv. vysokého tarifu a nefunkčnost vytápění v případech výpadku el. energie..

Odpověď:
V současné době je stanovena podmínka vypínání vytápění ve vysokém tarifu tak, že topení může být v tzv. přímotopném režimu vypnuto max. 2 hodiny dopoledne a 2 hodiny odpoledne, přičemž maximální doba souvislého vypnutí je 1 hodina. Během uvedené doby by nemělo dojít ke snížení teploty v místnostech více jako o 1 °C. Výjimkou mohou být spatně tepelně izolované stavby, tady doporučujeme v denní místnosti instalaci statických akumulačních kamen WMX z naší nabídky. V případě výpadku elektrické energie dochází k odstavení prakticky všech moderních způsobů vytápění, neboť elektronická zařízení upravující činnost kotlů jsou odstavena z provozu. Proto zde není v tomto případě žádný rozdíl mezi elektrickým vytápěním a např. vytápěním na zemní plyn.

Jak dimenzovat příkon topidla pro konkrétní místnost, objekt?

požadovanou teplotu v místnosti a nejnižší teplotu za stěnou (v příloze normy je pro dané oblasti mapa nejnižších venkovních teplot – v případě, že za stěnou je venkovní prostor) – rozdíl mezi vnitřní a vnější teplotou se nazývá teplotní spád (pohybuje se mezi 30 – 40 °C)
plochu stěny (okna i dveře se vyjímají a počítají zvlášť)
součinitel prostupu tepla „U“ (W/m2K) – tuto hodnotu udávají výrobci stavebních materiálu nebo ji lze dle této normy vypočítat

Pro přesnější výpočet je potřeba zohlednit i další „přirážky, součinitele apod“. Pokud topidlo v místnosti předimenzujete a opatříte ho vhodným termostatem, tak Vám neodebere více elektrické energie (kWh), než správně dimenzované topidlo a jeho výhodou bude daleko dynamičtější provoz. Nevýhodou však budou vyšší pořizovací náklady a možná i vyšší hodnota hlavního jističe rovnající se vyšší částce za stálý plat. Ta tvoří významnou část účtu za energii. Pozn.: I to nemusí být problém, jelikož hodnota hlavního jističe před elektroměrem může být běžně až o dva řády nižší, než by odpovídala instalovanému příkonu, pokud použijete námi dodávané regulace BMR HJ.